Svatopluk byl synovec knížete Rastislava. Od roku 871 velkomoravský kníže. Byl nejschopnější panovník Velké moravy. Koncem 60. let 9.stol. ob
držel vládu v údělném knížectví (jeho poloha není známa). Roku 870 byl ve sporu s Rastislavem, podřídil se východofranskému králi Karlomanovi, zajal Rastislava a vydal ho východofranské říši. V roce 871 byl zbaven vlády Franky. Ještě v roce 871 se lstí opět zmocnil vlády a svrhl franské panství. V letech 872–873 obhájil v úspěšných bojích nezávislost Velkomoravské říše, která byla uznána roku 874 mírem. V roce 880 uzavřel spojenectví s papežskou kurií (byl přijat do její ochrany) a dosáhl vytvoření velkomoravské církevní organizace (arcibiskup Metoděj). V letech 882–884 si podřídil Čechy a poté ponechal vládu Bořivoji I., který přijal od Metoděje křest. V nových bojích s východofranskou říší v letech 883–884 dobyl Panonii, 884 a 885 uzavřel mír s Karlem III. Tlustým a Arnulfem Korutanským. Rozpory mezi stoupenci slovanské a latinské liturgie vyřešil kolem roku 888 vyhnáním Metodějových žáků. V letech 892–893 odrazil nový útok Arnulfa Korutanského na Velkou Moravu. Měl největší územní rozsah Velkomoravské říše. Podle legendy vyzval Svatopluk své tři syny (Mojmír II., Svatopluk II. a Predslav) k odporu vůči Frankům a k zachování politick
é moci Velkomoravské říše a prostřednictvím tří svázaných prutů demonstroval potřebu svornosti.
Rozloha Velké moravy za Svatopluka
